například rodinných domů - a prodeje nemovitostí. Takzvaný Průkaz energetické náročnosti budov (PENB) bude od ledna nově zapotřebí i při pronájmu bytu.
Podle odhadu ředitele aliance Šance pro budovy Petra Holuba je stále
hodně bytových domů, které energetický štítek nemají. „Odhadoval bych,
že je to tak půl na půl,“ říká Holub. Statistiky však nikde nejsou.
Energetické štítky stojí u rodinných domů 5 až 10 tisíc korun,
v případě bytových domů náklady sahají až k několika desítkám
tisíc. Samostatné byty štítky mít nemusí, stačí, když je nechá
vyhotovit Společenství vlastníků jednotek pro celou budovu.
František Nerad ze Sdružení bytových družstev a společenství
vlastníků ČR připouští, že řada bytových domů energetické štítky
nemá a neradi o nich slyší, a to ani s rozšířením povinnosti na
pronájmy bytů.
„Energetické štítky si kvůli nové povinnosti nechávají dodělávat jen
ti osvícenější,“ říká. Podle něj předsedové bytových domů
pohlíží na průkazy jako na přítěž. „Myslí si většinou, že je to
drahé a je to hloupost. Snažíme se vysvětlit, že to bude stejné, jako
když přijdete do obchodu s elektronikou a měl byste si koupit pračku bez
průkazu,“ uvedl.
Štítky nejsou zrovna populární ani v realitním byznysu při prodejích
nemovitostí. Majitelé bytů povinné štítkování často ignorují. Občas
je těžké je přesvědčit, že mají ze zákona nějakou povinnost a je
třeba ji dodržovat.
Pokud majitelé, kteří v současnosti byt prodávají, nechtějí
zprostředkovateli dodat energetický štítek, realitní kanceláře jejich
nemovitost někdy označují automaticky nejhorší známkou – písmenem G,
které označuje mimořádně nehospodárné budovy. Největší skupina
majitelů odmítá dodat štítek, protože by museli platit náklady navíc a
to se jim nechce. Na druhou stranu, pokud má někdo energeticky úspornou
nemovitost, chce se s tím pochlubit. Podle něj jsou energetické průkazy pro
spoustu klientů těžko srozumitelné a chtějí spíš vidět faktury za
energie